Údaje z let 2015, 2016, 2017 a 2018 v tabulce, kterou jako přehled své reklamy a inzerce zaslalo ministerstvo práce a sociálních, překvapí: výdaje na reklamu – nula. Příjmy ministerstva jsou přitom přes pět set miliard korun a výdaje přes šest set miliard korun, což představuje ve srovnání s dalšími resorty bezkonkurenčně nejvyšší čísla; zahrnují důchodové pojištění, podporu v nezaměstnanosti či nejrůznější sociální dávky.

Zmíněnou nulu zčásti vysvětluje poznámka: „Jedná se pouze o inzerci realizovanou tiskovým odborem.“ Jeho ředitel Matouš Hruška dodává, že v přehledu (který nám ministerstvo zaslalo) především nejsou zahrnuty peníze z evropského operačního programu Zaměstnanost, který ministerstvo spravuje a s nímž je spojena povinná část peněz na publicitu. Tu ale organizuje jiná sekce ministerstva, nikoliv tiskový odbor.

I po tomto vysvětlení ale nula budí otázky. Týká se totiž jen zmíněných let 2015 až 2018, v předchozím období tiskový odbor za reklamu utrácel. Například v roce 2010 zadal reklamu regionálním Deníkům za více než 620 tisíc korun, v roce 2013 Blesku, Lidovým novinám, MF Dnes, Právu či Hospodářským novinám za více než 1,8 milionu korun a v roce 2014 Právu za skoro 360 tisíc korun. Co se tedy o rok později změnilo?

Ředitel tiskového odboru Hruška si myslí, že spíš než o úspornou strategii šlo o důsledek toho, že se v rychlém sledu vystřídalo několik ministrů. Po Michaele Marksové (ČSSD, ve funkci 2014–2017) přišla na sedm měsíců Jaroslava Němcová (ANO, 2017–2018), pak na pouhé dva měsíce Petr Krčál (ČSSD), kterého vystřídala Jana Maláčová (ČSSD), jež zůstala od poloviny roku 2018 ministryní dodnes. „Reklamu musí ministr chtít, musí mít politické odůvodnění,“ říká Hruška. „Při tak častém střídání na to nezbývá čas ani energie, navíc na tiskovém odboru došlo k velkým personálním změnám, sám jsem tu necelý rok.“

Vedoucí tiskového oddělení Barbara Hanousek Eckhardová je větší pamětnicí, zažila už ministryni Němcovou. „Za reklamu nechtěla utrácet vůbec nic, zrušily se i resortní noviny Práce a sociální politika,“ říká Hanousek Eckhardová a dodává, že s úspornou strategií do značné míry souhlasí. „Reklamu momentálně nepotřebujeme z jednoduchého důvodu. Máme širokou agendu, o kterou je zájem a je čtenářsky přitažlivá,“ říká. „Dohodnu se s redaktorem, dáme mu informace, ministryně Maláčová je aktivní, nabídnu s ní rozhovor. Jde to zkrátka dělat líp a zadarmo.“

Ministerstvo přesto kampaně v budoucnu plánuje, a to na nepopulární projekty. První z nich se má týkat zálohovaného výživného neboli návrhu, aby za neplatiče platil výživné dětem stát. Výběrové řízení na firmu, která kampaň bude dělat, právě probíhá. Ministerstvo do ní hodlá investovat zhruba dva miliony korun.

*Kruhový graf jsme pro ministerstvo práce a sociálních věcí nepřipravili, protože si placenou reklamu zaplatilo naposledy v roce 2014, a to za téměř 360 tisíc korun v Právu. Od 2014 ministerstvo neinzeruje.